Hnojiva JUNGLE indabox jsou koncipována na pomezí biominerálních a organických hnojiv. Vysoce čistý základ z přírodních ložisek v Chile je doplněn komplexem synergicky působících přírodních látek. Díky této koncepci nejsou na rozdíl od hnojiv čistě organických zatížena negativními vlivy na zdroje živin v potravinovém řetězci.
Vedle základních biogenních molekul jako je H2O a CO2, které jsou zdrojem C, O, H, musí mít rostlina k dispozici další biogenní prvky, které se stávají živinami (až na určité výjimky) převážně v iontové formě. Iontová forma vzniká rozpouštěním (disociací) např. horniny – odtud pěkný český název – „živce“. Živinami pak označujeme takové prvky, které živý organismus potřebuje k zajištění svých životních funkcí. Je-li tento prvek alespoň jednou v ontogenetickém cyklu rostliny nezbytnou živinou, pak je jednoznačně biogenní povahy. Z praktického hlediska však není možné provádět tak úzkou specifikaci, a proto se běžně biologicky nejdůležitější prvky mohou rozdělit do skupin:
Makroprvky: (obsah od desetin po desítky procent) C,O,H (přijímány rostlinou ze vzduchu) N,P,S (přijímány jako anionty) K,Ca,Mg (přijímány jako kationty)
Za optimální formu živiny považujeme takovou, která je kořenovým systémem (a pokud možno i na list) přijímána přímo, a rostlina nemusí vynakládat již žádnou energii na její chemickou přeměnu, jak je zjednodušeně znázorněno na obrázku. |
prvek | přijímán ve formě | úloha v rostlině |
JUNGLE indabox obsahuje výhradně tuto formu |
Mobilní prvky – nedostatek se projeví na spodních (starých) listech. | |||
N (dusík) | NO3–, NH4+ | Ten je úplně na všechno …:-) Ve vlhkých, teplých a dobře provzdušněných půdách, které chceme při pěstování co nejlépe napodobit, převládá forma NO3-. V rostlině jsou nitráty redukovány (především ve stonku) na NH4+ pomocí energie z fotosyntézy. V její temnostní fázi je spotřeba glukózy na syntézu proteinů o 50% vyšší v případě, že je dusík přijímán jako NO3, než když je přijímán ve formě NH4. Proto část dusíku dodáváme v rychle dostupné formě NH4+. NH4 dusík je též produkován při reakcích org. sloučenin např. glutamátu při produkci glutaminamidu, asparaginu a aminokyselin asparagové a glutamové. Aminokyselin je syntetizováno v rostlině přes sto, z nich okolo dvaceti je využito k syntéze proteinů (dle genet. výbavy). Funkční proteiny (na rozdíl od stavebních) jsou neustále degradovány a resyntetizovány enzymy. Dále je dusík součástí DNA, RNA, chlorofylu (porfyrinový kruhový systém – uprostřed atom Mg – sestavený ze 4 pyrrolových kruhů). V závislosti na množství N jsou syntetizovány jiné proteiny. | |
P (fosfor) | H2PO4–,HPO42- | 10x více se přijímá H2PO4–(při nižším pH) než HPO42-(vyšší pH). A to je dobře?…nesrozumitelné ano, H2PO4 obsahuje jungle -upravit do srozumitelnosti třeba:..se přijímá iontová forma H2PO4, která je součástí hnojiv JUNGLE..
Zásadní je role energetická ATP-ADP,strukturální v koenzymech, nukleových kyselinách, nukleotidech, fosfolipidech, fosfoproteinech i P cukrech. Současný přísun P a NH4NO3 je nutný pro podporu růstu kořenů. Dostatek P koreluje s časností dozrávání.. |
|
K (draslík) | K+ | Na rozdíl od jiných prvků se nezabudovává do sloučenin, ale hraje roli jako katalyzátor a součást iontových pump. K jako aktivátor potřebuje přes 60 enzymů. 50% K je soustředěno do chloroplastů, což jedůležité pro produkci ATP. Dále ovlivňuje vstřebávání dusíku, syntézu proteinů a škrobů. Je důležitý pro Rhizobie – symbiotické fixace dusíku. K redukuje poškození způsobené houbami, hmyzem, zlepšuje zdraví rostlin. | |
Mg (hořčík) | Mg2+ | Minerální složka chlorofylu, strukturální komponent ribosomů. Aktivuje polypeptidové řetězce aminokyselin. Dostatek Mg je požadován pro maximální efektivitu fosforyláz, transfer fosforečnanu z ATP (chelátuje s ním). Spolu se S zvyšuje obsah olejnatých látek v rostlinách. Aktivuje RuDP karboxylázu v chloroplastech. | |
Zn (zinek) | Zn2+nebo chelát | Důležitou úlohu zinek hraje při regulaci metabolismu nukleových kyselin. Zinek je napojen na metabolismus aminokyselin a bílkovin, je to nezbytný aktivátor při tvorbě tryptofanu. Vzhledem k tomu, že zinek ovlivňuje tvorbu tryptofanu, nepřímo ovlivňuje i tvorbu indolových auxinů (přirozených růstových stimulátorů v rostlině). | |
Imobilní prvky- Nedostatek se projevuje na vrchních (nových) listech. Nedostatek nelze vykrýt ze starých částí rostliny. Nechápu listech, nelze jej vykrýt ¨přesunem ze starých do nově rostoucích částí rostliny. | |||
S (síra) | SO42- | Síra je nutná pro syntézu aminokyselin obsahujících S (cystin, cystein, methionin, které jsou esenciální složkou proteinů). Můstky –s-s slouží jako vazby mezi polypeptidovými řetězci (dvě systeinové molekuly tvoří cystin). –SH plní katalytickou funkci v enzymech. Zvyšuje tvorbu oleje a látek odpovědných za chuť. | |
Ca (vápník) | Ca2+ | Zpevňuje buněčné stěny a ovlivňuje celistvost pletiv. Hraje roli v propustnosti buněčných membrán. | |
Fe (železo) | ideálně Fe3+ chelát | Většina přijatého železa se soustřeďuje do chloroplastů, kde dosahuje až 90% celkového Fe listu. Zde je chelátově vázáno v porfyrinové struktuře hemu nebo heminu. | |
Mn (mangan) | Mn2+nebo chelát | V biochemických funkcích je podobný hořčíku, aktivuje některé enzymy, kde může být nahrazen hořčíkem. Mangan hraje důležitou úlohu při oxidaci auxinu – růstového stimulátoru. | |
Cl (chór) | Cl– | Přebytek Cl může u rostlin citlivých na chlor vést k výraznému snížení výnosu. Při nadměrném hnojení chlórem se ztrácí z listů chlorofyl, přičemž zvláště okraje listů jsou chlorotické a svinují se. Na listech vznikají v okolí nervů a na okrajích nekrózy. Neobjevuje se u pravých metabolitů rostliny, je uložen v biochemicky inertních zásobách. Jeho funkce spočívá v plnění osmotické a kation neutralizační role. | |
B (bór) | nedisociovaná H3BO3 | Bór hraje zásadní roli při vytváření nových buněk z rostlinného meristemu. | |
Cu (měď) | Cu2+nebo chelát | Měď plní v rostlině funkci katalytického prvku, kde se bezprostředně váže na molekulu bílkoviny. Dále je složkou proteinu v chloroplastu, kterým je zabezpečován transport elektronů. I když měď je prvkem pro rostliny biogenním,, je u ní často pozorována vysoká toxicita. Ta je způsobena snadným vstupem jejího iontu do buňky. JUNGLE indabox proto obsahuje Cu ve formě chelátu! | |
Mo (molybden) | MoO42- | Molybden má mimořádně vysokou fyziologickou účinnost. Zásadní je význam molybdenu při redukci nitrátů způsobující? aktivaci nitrátreduktázy ne původní znění obou slov správně(Mo aktivuje nitrátreduktázu, která redukuje nitráty – nitráty lze nahradit dusičnany– při syntéze bílkovin. Funguje jako nosič elektronů. | |
Na (sodík) | Na+ | Zvyšuje aktivitu enzymu fosfoenolpyruvátové karboxylázy – primárního karboxylujícího enzymu C4 fotosyntézy. Nedostatek Na vede ke změně dráhy CO2 fixace z C4 na C3 (dvojitý pokles). |